Je baroko pěkné pro oko?

29.12.2020

aneb "Když se budoval barok, létaly třísky"

Zdeněk Mahler nedlouho před smrtí napsal, že v současné době dochází k masivní revizi českých dějin, přehodnocují se události, jejich smysl, osobnosti. Také uvedl, že se hlásí k dějinné lince, kterou reprezentují Karel IV., Hus, Komenský, Palacký, Havlíček a Masaryk. Ano, souhlasím. A asi bych přidal ještě Beneše, protože se překrucují i dějiny novodobé.

Eurokatolíci v ČR opakovaně připomínají násilnosti husitů, jakoby se ve středověku druhá strana papežských křižáků či rekatolizátorů násilí nedopouštěla. Opak je pravdou a jisté také je, že v katolické církvi panovaly po staletí (14. - 17.) nekřesťansky žalostné poměry.

V poslední době, patrně v souvislosti se čtyřstým výročím, často slýchám (zjednodušeně řečeno), že Češi na Bílé Hoře vlastně nic neztratili a možná ani neprohráli. Kdejaký prokatolický, prohabsburský, promonarchistický "uslintaný bernardýn" (slovy Vlasty Buriana z výborného filmu U pokladny stál) na ČT považuje Bílou Horu vlastně za vítězství, protože taková krásná barokní díla (mariánské sloupy, oltáře, kostely, kláštery a Jany Nepomucké) by nikdo jinak neobjednal!!! Pominu-li to, že mám raději renesanci a gotiku (například barokní oltář v gotickém kostele kláštera Vyšší Brod považuji za nevkusný kýč), nemohu pominout krutosti, kterých se vítězové (Habsburci, Lichtenštejnové a další šlechtické rody) dopustili.

Zdá se, jakoby pro hodnocení dějin bylo klíčové, kolik toho vrchnosti (světské a církevní) pro potěchu současných korektních kunsthistoriků vybudovaly a kolik prostředků z eurofondů na ně lze čerpat. Utrpení obyvatel, zlořády a potlačování jakýchkoliv svobod jakoby vůbec nehrálo roli. A jsou opravdu tak hezké ony nabubřelé a nesmírně rozsáhlé areály barokních klášterů (které navíc stály i v následujících staletích spousty peněz) a jsou opravdu vkusné areály pseudoantického "Lichtensteinlandu" (předchůdci Disneylandů) na Valticku a Lednicku vysoustružené z původní krajiny? A jak se slučovalo objednávání "antických děl" a budování luxusních zahrad s rolí olomouckého katolického biskupa navíc na pozadí čarodějnických procesů (Lichtenštejni si patrně libovali v krutosti i okázalosti)? Kolik úsilí a utrpení lidí budování těchto areálů stálo! Kolik rozjímajících mnichů zde hodovalo! A kolik šlechticů a katolických hodnostářů se tam procházelo či projíždělo na koních či loďkách? Josef II. byl z mého pohledu jediný Habsburk, který dbal o blaho říše i jejích obyvatel (ač necitlivý k národnímu uvědomění) a rušil kláštery. Na ostatní by se dalo uplatnit obdobné hodnocení, jaké použil ředitel školy v cimrmanovské hře "Vyšetřování ztráty třídní knihy" pro žáky ve třídě (a stejné hodnocení bych použil i pro volající po návratu). Ostatně i Švejk měl v této věci jasno: "Rozebereme-li duševní schopnosti Bedřicha Krause von Zillergut (majitel stájového pinče Maxe), dojdeme k přesvědčení, že nebyly o nic lepší těch, které proslavily otlemeného Habsburka Františka Josefa jako notorického idiota." 

Možná jsem načichl "husitstvím" za mého pobytu v Táboře, i když jsem byl vychován v rodině s kořeny na přísně katolické jižní Moravě. A trochu mě mate Jan Werich, který říkal "baroko, pěkné je pro oko" (ale uklidňuji se myšlenkou, že se mu líbila hlavně ta slovní hříčka, ale také dával přednost gotice, renesanci nebo secesi). Zkrátka, u mě baroko tak pěkné pro oko a zejména pro ducha není. A mariánskému sloupu na Staroměstském náměstí se budu až do konce života obloukem vyhýbat.