Co bude po Koronaviru?
Leccos bude jiné, ale jistě ne lepší. A to ne snad ze zdravotního, ale spíše společenského a ekonomického pohledu. Jak to dopadne s našimi úsporami, financováním zdravotního a důchodového systému, investicemi do infrastruktury a kurzem koruny? A kam pojedeme na dovolenou, jestli vůbec? Příjemné úvahy to nejsou. Obávám se také, že poroste podpora stran a hnutí, která budou propagandisticky těžit ze vzniklé situace, přisvojovat si role zachránců a to zejména od voličů, kterým nejsou jasné souvislosti zdravotní, společenské ani ekonomické, nebo je nezajímají (stát se o ně postará). Vhodná propaganda se dá použít i následně, pro zchudnutí státu a společnosti lze nalézt důvody a také "třídního nepřítele".
Strach, nepřítel a přerozdělování (rozdávání z veřejných rozpočtů) jsou nejlepší spojenci pro prosazování totalitních metod. A demokratická opozice může těžko získat ve volbách většinu tím, že bude odmítat zadlužování, přerozdělování a rozdávání... A tak se z pragmatických důvodů trochu přizpůsobí a malér je hotový!!!
Ale komu přidat a komu vzít? Dát třeba soukromým pečovatelským domovům pro seniory? Ale do nedávna to byl lukrativní byznys (tedy ne pro ošetřující personál)! Nebo přidat z rozpočtu kadeřnicím? A co když ty své zákazníky obslouží i dnes částečně doma a zbytek s odkladem! Státním zaměstnancům se nic nebere a mají plný plat, i když jsou doma a naplno nepracují. Takže zadlužíme stát a vezmeme to našim dětem a vnoučatům? Rezerva bohužel není, současná vláda nešetřila (i když mohla a měla) a svým potenciálním voličům rozdávala i v době maximálního ekonomického růstu!
Ale proč se to vlastně stalo? Nepřehnali jsme to? Je oprávněné srovnávat epidemii Covid 19 se "španělskou chřipkou" a morovými ranami ve středověku? Neměli jsme začít s "chytřejší karanténou" hned? Nechci situaci zlehčovat, ale při sledování mediální kampaně si vzpomínám, že v lednu letošního roku v období epidemie chřipky bylo jen v jihočeském kraji najednou kolem 15000 nemocných různými virózami. Těžší průběhy těchto viróz ohrožovali také na životě jinak nemocné a oslabené obyvatele a ti také umírali. Nikoho ale tato situace nezajímala (ani novináře). Dnes máme v kraji 120 nemocných s koronavirem zatím naštěstí bez obětí. Víte, kolik zemře v Česku běžně každý rok/den našich spoluobčanů? Přes 100000 za rok a 300 za den. V Itálii, která je 6x větší než ČR odhadem tedy zemře za normálních okolností průměrně 1500-2000 obyvatel denně (v posledních týdnech v souvislosti s koronavirem 600-700 denně).
I jako laik chápu, že drtivá většina s koronavirem zemřelých má jiný významnější zdravotní problém a na svoji nemoc zemřela "pouze" o něco dříve. Ale to se stává často i díky obyčejné chřipce. A finanční limity platí vždy a ve všech oblastech zdravotnictví! Nikdy nemocný nedostane maximální, ale finančně přiměřenou péči! A jak bude situace vypadat za měsíc, půl roku nebo za rok? Projeví se nárůst úmrtí ve statistikách roku 2020? Nezapomeneme brzy na zdravotní problémy s koronavirem a nezačneme žít opět tím bezohledným, konzumním způsobem života? A nebudeme se zlobit na relativně nižší platy, důchody, nedostatek některého zboží, vyšší nezaměstnanost a problémy s cestováním?